Jak vypočítat potřebný objem nádrže na dešťovou vodu?

Úvodem tohoto článku bychom rádi upozornili, že se věnuje výpočtu velikosti nádrže docela ze široka. Pokud se nechcete zabývat úplnými detaily nebo nemáte ambice chápat jak výpočet funguje, doporučujeme pro stanovení potřebného objemu nádrže použít naši kalkulačku

Nyní již slíbená širší rozvaha. Zvolený objem nádrže je třeba vždy posouzovat ze dvou zásadních úhlů pohledu:

• Kolik vody naprší? 
• Kolik vody spotřebuji?

Kolik vody naprší?

Hlavním parametrem pro výpočet je velikost odvodňované plochy v m2. Do nádrží doporučujeme odvodňovat zejména střechy, a to ať už rovné nebo šikmé. Samozřejmě je možné odvodnit také terasy, pergoly, aj. Nedoporučujeme do nádrže svádět pojížděné či jinak znečišťované plochy. U šikmých střech se uvažuje vždy půdorysný průmět, nikoliv plocha tašek. Druhým parametrem je množství srážek v lokalitě, kde se nachází vaše stavba. Vhodnou velikost nádrže, která zohledňuje právě tyto dva parametry shrnuje následující tabulka: 

Pro zcela přesný výpočet vašeho případu se lze k uvedeným objemům dopočítat následujícím výpočetem. "Odvodňovaná plocha v m2" x "srážkový úhrn v mm/rok" / 365 x 21 = objem v litrech. To je například 100 m2 x 500 mm/rok / 365 x 21 =  2876 l. Hodnota 21 dní z jednoho roku ve výpočtu je čistě emipircká, vyjadřuje třítýdenní interval výměny vody v nádržích a používá se ve všech kalkulacích posledních let. Ve svém vlastním výpočtu samozřejmě můžete uvažovat i s jinými intervaly.

Kolik vody spotřebuji?

Dešťovou vodou lze v průměru nahradit až 50% celkové spotřeby vody v domácnosti. Opět je to ale spíše průměrná hodnota a pokud se nechcete spoléhat na kalkulačky, je třeba udělat si vlastní výpočet. Dešťovou vodu nelze používat k činnostem vyžadujícím určitou hygienickou úroveň. Jedná se o osobní hygienu, vaření, aj. Vodu naopak lze použít na:

• Splachování toalety: je třeba uvážit počet osob v domácnosti a reálnou spotřebu. Např. velké spláchnutí může spotřebovat okolo 10 l, malé 3 l. Spotřeba vody na splachování může být okolo 20 - 60 l na osobu a den. Jednoduše lze tedy spočítat průměrná spotřeba na například 4 člennou rodinu, průměrně 40 l/den = 160 l denně. To je cca 58 m3 ročně nebo cca 3,4 m3 ve výše citovaném třítýdenním intervalu. Budeme-li uvažovat jen 20 l denně, rázem jsme se všemi hodnotami na polovině a to jsou docela velké rozdíly.
• Zalévání zahrady: Obvykle se ve výpočtech pracuje s hodnotou 150 l / m2 / rok. Jedná se opět o empirickou hodnotu. Je třeba uvážit, že každý pěstuje na zahradě jiné rostliny či plodiny, každý je zvyklý jinak zalévat a také nároky na zalévání jsou jiné v horských oblastech a jiné v suchých oblastech na jihu Moravy, aj. Pokud řešíte zalévání stávající zahrádky, nebude tak těžké spočítat kolik vody reálně spotřebujete. U novostaveb je třeba přihlédnout k plánovanému typu zahrady, rostlin nebo zda budete zavlažovat manuálně nebo automatickým systémem.
• Praní prádla: opět záleží na počtu lidí v domácnosti, konkrétním provozu a také staří a typu pračky a používaných cyklů. Starší pračky mohou spotřebovat cca 80 - 100 l vody na cyklus, novější určitě méně, spíše do 50 l / cyklus. S počtem osob souvisí také počet pracích cyklů týdně. Mladý pár bez dětí může počítat určitě výrazně méně než čtyřčlenná rodina se dvěma a více malými dětmi.
• Umývaní auta, kola, případně jakékoliv jiné využití dešťové vody venku. Opět velmi individální, je třeba přihlédnout ke zvyklostem u stávajících objektů či očekáváním u novostaveb.

Na v úvodu položené otázky bychom tedy nyní měli znát nějaké obrysy odpovědí. Ještě jednou si tedy shrneme, co bychom měli mít vyřešené:

• Kolik vody ročně naprší na základě půdorysného průmětu odvodňované plochy a místních srážkových úhrnů
• Kolik vody spotřebujeme na splachování, zalévání, praní prádla či jiné aplikace

Co nám z toho může vyjít za možnosti? 

• Vypočetný roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. 60 m3. Jedná se o ideální stav, kdy je plánovaná spotřeba a množství dostupné vody v rovnováze. Řešíme tedy "jen" jak dlouhý interval výměny vody v nádrži použít. V případě třítýdenního bude vycházet nádrž okolo 3,5 m3
• Vypočtený roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. 100 m3. Zde reálně hrozí nedostatek srážkové vody. Můžeme buď uvažovat s možností, že bude v průběhu roku mnoho případů, kdy budou vysoké intenzity i časté úhrny srážek a volba větší nádrže než je ta vztažená pouze k odvodňované ploše nám zajistí dostatek vody. To může být nádrž např. okolo 5-6 m3. Zároveň je třeba ale počítat, že vlivem nerovnováhy může být část roku nádrž zcela prázdná a zvýšené náklady spojené s výběrem větší nádrže se nemusí tak rychle vrátit. Další možností je zvětšení odvodňované plochy. Do nádrže je možné zapojit například i odvodnění různých přístřešků, teras a jiných ploch. Poslední možnost je pak snížit spotřebu. Počítat tedy využití dešťové vody pouze pro splachování nebo pouze pro zalévání, aj. Obecně v tomto případě lze doporučit volbu o něco větší nádrže než vychází z odvodňované plochy. Ale s rozumem. Dělat dvakrát takovou nádrž se spíše ekonomicky nevyplatí.
• Vypočtený roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. pouze 30 m3. Jedná se o případ, kdy se nespotřebuje všechna voda, která naprší. V tomto případě je dobré volit nádrž spíše s ohledem na spotřebu, tedy menší. Vyjímkou je případ, kdy přebytečnou vodu není kam pouštět. Tedy není dostupná kanalizace nebo nejsou vhodné podmínky pro vsakování přebytečné dešťové vody na pozemku.

Doufáme, že jsme Vám tímto článkem alespoň trochu pomohli ve výběru té správné velikosti nádrže.  Pokud budujete nádrž u stavby, kde již delší dobu žijete, hodně vycházejte z dosavadního provozu. Pokud třeba chytáte vodu do sudů, vycházejte i z těchto poznatků. Pokud naopak stavíte v novém místě, zeptejte se na zkušenosti třeba sousedů, kteří s dešťovou vodu již hospodaří.

Pokud Vám přece jen ještě nějaké informace chybí, napište svůj dotaz do diskuse k článku nebo nám napište na info@ramaco.cz